Mezi vyspělými zeměmi a rozvojovými zeměmi panují obrovské rozdíly v oblasti zdraví. To se projevuje ve střední délce života, která je v řadě zemí subsaharské Afriky jen těsně přes čtyřicet let, zatímco ve vyspělých zemích i více než osmdesát let.
Hlavní faktory negativně ovlivňující zdraví lidí v rozvojových zemích jsou:
infekční onemocnění jsou příčinou 40 % úmrtí v rozvojových zemích. Nejzávažnějšími z nich jsou:
HIV/AIDS - na světě žije více než 40 milionů lidí nakažených virem HIV nebo již s nemocí AIDS. Denně na AIDS umře 8000 lidí. V některých zemích subsaharské a jižní Afriky je nakažena více než čtvrtina populace.
malárie - odhaduje se, že akutních případů malárie je na světě zhruba 500 milionů. Více než milion lidí ročně jí podlehne.
tuberkulóza - se často vyskytuje společně s HIV/AIDS. Ročně na ni zemře 1,8 milionu lidí.
podvýživa - způsobuje téměř polovinu všech dětských úmrtí v rozvojových zemích.. Kromě dětí ohrožuje také matky, ale celkově způsobuje nižší odolnost vůči nemocem.
nedostatek pitné vody a špatné hygienické podmínky - více než miliarda lidí nemá přísup k pitné vodě. Počet úmrtí v důsledku špatné vody a hygieny experti odhadují na dva miliony ročně.
nedostupné léky a nedostatek lékařů - v řadě rozvojových zemí nedokážě systém zdravotnictví obsloužit všechny potřebné.
Léky jsou často pro nemocné příliš drahé (například antiretrovirotika pro léčbu HIV/AIDS). A to i přesto, že Nejméně rozvinuté státy smějí produkovat generika - levnější odvozeniny patentovaných léků.
Nedostatek lékařů je velkým problémem zejména v Africe - tam je čtvrtina všech registrovaných onemocnění na světě, ale pouze tři procenta světových lékařů. Situace se navíc na mnoha místech zhoršuje, protože místní lékaři odcházejí za lepšími podmínkami do vyspělých zemí.
špatná zdravotnická infrastruktura - tj. vzdálenost nemocnic, poliklinik a nedostatek lékařů je jednou z hlavních příči vysoké mateřské úmrtnosti v rozvojových zemích.
Odstranit některé z nerovností v oblasti zdraví do roku 2015 si klade za cíl program OSN Rozvojové cíle tisíciletí. V roce 2000 byl Organizací spojených národů vytvořen program, který si klade za cíl zlepšit situaci obyvatel nejchudších zemí světa. Program se nazývá Rozvojové cíle tisíciletí a sestává z osmi základních bodů zaměřených na snižování extrémní chudoby a hladu, zlepšování zdravotní péče a školství, postavení žen a udržitelnosti životního prostředí.Podle všeho se však nepodaří tyto cíle naplnit. Pokud mají být tyto problémy řešeny, je třeba zvýšit úsilí (a vynaložené prostředky) na poli rozvojové spolupráce, a to nejen v oblasti zdravotnictví - v oblasti prevence je totiž důležité například zvyšování gramotnosti, boj proti hladu a chudobě, zajištění dostupné pitné vody a další kroky vedoucí k hospodářskému, společenskému i politickému rozvoji.