Zdravotnictví je soubor opatření, postupů a zařízení tvořící systém organizace zdravotní péče. Zdravotní péčí se rozumí prevence, ošetřování a zvládání chorob a ochrana duševního a fyzického zdraví využitím služeb zdravotního, ošetřujícího a pomocného personálu. Mezi zdravotnická zařízení patří nemocnice, polikliniky, ordinace lékařů, zdravotnická záchranná služba, hygienická služba, specializované léčebné ústavy, výzkumné ústavy, laboratoře a doprava nemocných, raněných a rodiček.
Nemoc (jinak choroba neboli onemocnění) je patologický stav těla či mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů. Podle funkcionalistické definice zdraví a nemoci jsou některé funkce organismu definovány jako správné a jiné už jako patologické, bez ohledu na to, jestli ty patologické způsobují nějaké subjektivní potíže. Problémem takového přístupu k nemoci je ale stanovení „normálnosti“ funkcí, protože u většiny nemocí je přesun od fyziologických hodnot k patologickým plynulý. Označení „onemocnění“ je občas upoužíváno jako synonymum pro nemoc, jindy pro název počátku nemoci nebo pro zdůraznění toho, že stav není trvalou vlastností organismu. Infekční (také nakažlivá nemoc) je infekční onemocnění. Původce onemocnění je schopen přenosu z organismu na organismus (Příklady takových onemocnění jsou třeba chřipka nebo mor).
Zdravotní postižení je určitá odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti). Pro účely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se zdravotním postižením rozumí „tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby“.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti pak vymezuje osoby se zdravotním postižením takto: Jedná se o fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány jako plně invalidní či částečně invalidní a dále fyzické osoby, které jsou rozhodnutím úřadu práce uznány jako zdravotně znevýhodněné.
Nejčastějšími příčinami zdravotních postižení jsou:
Dědičnost
Nehoda
Úraz
Nemoc
Příčiny vzniklé v prenatálním období (způsobené léky, drogami, alkoholem)
Příčiny způsobené komplikovaným porodem
Zdravotní sestra je zodpovědná -- společně s dalším zdravotnickým personálem -- za léčebnou a rekonvalescenční péči při akutníchchronických onemocněních a úrazech lidí, za preventivní péči o zdravé a za výkony v život ohrožujících situacích, a to v široké škále zdravotnických zařízení. Sestry se mohou též účastnit lékařského a ošetřovatelského výzkumu a poskytovat celou řadu neklinických služeb souvisejících se zdravotnickou péčí. Mohou také poskytovat péči při porodech a umírání.
Vzdělání a regulace oboru
Kariérní struktura zdravotních sester se na různých místech světa liší. Typicky existuje více různých úrovní ošetřovatelství, rozlišovaných podle svého zaměření. Hlavní rozlišení je mezi oblastí všeobecnou a specializovanou, existují i různé úrovně odbornosti, lišící se podle částí světa. Na vrcholu žebříčku vzdělávání je doktorsky připravená sestra. Sestry mohou získat titul PhD, nebo jiný doktorský titul, specializovaný na výzkum, klinickou praxi apod. Tyto sestry vykonávají praxi, vyučují a vedou výzkum v oblasti ošetřovatelství. Jak pokročila věda a umění ošetřovatelství, je poptávka po doktorsky připravených sestrách. V různých částech světa se vzdělávací zázemí pro sestry velmi liší. V některých částech východní Evropy mají sestry středoškolské vzdělání s dvanácti až osmnácti měsíci praxe. Naproti tomu v Chile se vyžaduje, aby registrovaná sestra dosáhla nejméně bakalářského titulu. Sestry jsou největší skupinou osob poskytující zdravotnickou péči -- jen v samotných Spojených státech jsou přes dva miliony registrovaných sester, což dělá okolo 13 % z patnácti milionů lidí pracujících v oblasti zdravotnictví a sociální péče sledované Ministerstvem práce USA.
Jde o jedno z nejvíce feminizovaných povolání, avšak počet mužů vstupujících do této profese roste. Například v roce 2000 bylo ve Spojených státech z registrovaných sester pouze 5,4 % mužů, ovšem tento počet za předchozí dvě dekády vzrostl o 226 %. V roce 2007 je na celém světě 10,7 % mužů mezi registrovanými sestrami a 10,4 % mezi licencovanými praktickými sestrami. Přestože tento růst počtu mužů nastupujících a pracujících v profesi sestry má pokračující trend, ženy i nadále dominují jak ošetřovatelské péči, tak i celému sektoru zdravotnictví.